Jako malý dárek ke dni dětí k nám dva pondělky po sobě, 30. května a 6. června, zavítala návštěva ze záchranné stanice ptáků v Modřanech. Přivezli s sebou asi deset různých dravců a navíc i dva mrchožravé supy. Nejdřív jsme se dozvěděli něco o nejmenším z dovezených exemplářů – o poštolce. Třeba, proč se tak jmenuje.
Pak poštolku uklidili do bedny, aby si na ní nesmlsnul nějaký větší dravec. Třeba orel. Byli tam hned dva. Nejdřív ale létal luňák a káňata. I o těch jsme se dozvěděli mnoho zajímavého. Třeba, že dravci jsou stejně jako my lidé líní, a létají, jen když z toho mají prospěch. Třeba něco k snědku. Proto si je na rukavici s kouskem masa mohlo přivolat i několik dobrovolníků z každé třídy. Káňata ochotně přilétala a konzumovala zbytky drůbeže.
Pak si několik učitelů mohlo přivolat na ruku i supa. Ne, že by se organizátoři báli, že by se sup pustil do konzumace některého „méně aktivního“ žáka, ale šest a půl kilo v letu by mohlo menšího sokolníka klidně povalit. Pak se proletěli také dva orli a jestřáb. Následovalo několik otázek o ceny, kolik jsme si toho zapamatovali, a hodinový program byl u konce. Program byl „supr“ nebo alespoň „dobrý“, jak tvrdili všichni, kterých jsme se ptali od první až po devátou třídu. A jak to vypadalo se můžete podívat tady.